horalka

Jo proto jsme nechaly chlapy vládnout! :D

Ano. Stejně jako pravda nemůže vítězit tak, že použije lež, tak moudrost nemůže vítězit tak, že použije k vítězství sílu a moc, že vůbec bude bojovat. Proto vždy bude u moci hloupost. Dokud všichni nezmoudříme.

Šmankote, to bude fuška. :-)

Wien, :-)) no snad ne vždycky..

Lenko, to je krásná idea, ale tak trochu fata morgana, ne?

Abych se priznala, tak ja nevim na cem je zalozena svetovlada. Kdysi mi prislo ze to snad bylo nabozenstvi. Ideologie. Ted se mi zda ze je to snad i ekonomika. Kapital. Nakolik je v tom hlouposti a nakolik moudrosti nevim.

Jedno je jiste, kdyz je lidem spatne a maji strach, tak jsou plni agrese. A kdyz jsou plni agrese tak jsou na sebe zli.

Ratko, četla jsem kdysi úvahu, jak by vypadal svět, kdyby bylo jiné procentuální zastoupení mužů a žen v politice (samozřejmě s větším než pár%-ním zastoupením žen, jak je to mu dnes).. autor viděl svět mnohonásobně méně agresívní, celkově mírumilovnější.. ovšem za předpokladu, že by ženy zůstaly ženami a nestylizovaly se do role mužů, jak se dnes bohužel v politice děje.. ovšem to byla jen úvaha..

ad 3: a víš, sabe, že já to sice vidím jako jakýsi ideál, to ano, ale fatu morgánu ne. Často se rozhoduji v úplně normálních situacích, zda tam šoupnu tu moudrost nebo agresi a často také váhám. Někdy cítím, že mohu ustoupit, že cítím, že to tak má být a že na to (vnitřně) mám. A někdy tam fláknu agresi s plným vědomím, že na to ještě nemám, že ještě ustoupit nedokážu.

Já myslím, že stejné "boje" se odehrávají nejen vně, ale i uvnitř každého z nás. Takže až si to vybojujeme uvnitř, pak se něco může pohnout i vně.

taky tak nejak jako 6. Zrovna vcera me to napadlo. Z pro meneni problem ustoupit. Klidne i si nechat nakakat na hlavu. Tam kde o nic nejde. Kde se jen cizi ego potrebuje realizovat. Tomu mojemu je to jedno.
Zabojuju tam kde jde o moji existenci. A pak mi je jedno co ten druhy. Chci prezit.

Musím se smát, ratko, páč já to amám asi spíš obráceně. Svým přežitím jsem si docela jista, tak se uměju, dotyčného v duchu polituju a v klidu ustoupím, ale jakmile se začne někdo vytahovat, ačkoli nemusí, mám ještě někdy občas potřebu tu rukavici zvednout, omlátit mu ji o hlavu, zahnat ho do kouta a pak odejít středem. Často si to rozmyslím a pak mávnu rukou a nechám ho, ať se zažene do toho kouta sám a tam se plácá, ale někdy cítím, že není správné někomu uhnout, principiálně. Nenechat zlo vyrůst. Tak to je pak pro mě "svatá válka" a jdu do toho. Soupeř nemá šanci vyhrát. To úplně cítím tu svou mužskou složku, silnou a neústupnou, jak převezme veškeré kompetence a já doma tiše v koutku vařím, aby až přijde domů a odloží zbroj, měl co jíst a mohl si odpočinout. :-)
Jak uvnitř, tak venku. :-))

Lenko, asi zalezi na tom co je co.
Priklad meho boje o preziti: muj dum je neco jako chram. Meditacni prostor, kde se pohybujeme se synem v hlubokem uvolneni a klidu. Muj muz vari kafe a sleha mliko. to mliko je nejake divne. je zkysane. A v ten moment muz vybuchne.Do toho meditacniho klidu!!! Tak to je moment kdy ja bojuju o zivot. protoze si sve svate misto zasirat nenecham :o)) Takze v tenhle moment zabojuju v naprostou vaznosti. V nedeli rano se nikdo doma rozcilovat nebude.
Zkazene mliko? malickost. Zavolam kluka a poslu ho koupit nove. Coz se stalo. Neni teba se vzrusovat. a narusovat kruhy.
TAk tohle je muj boj o preziti. Miluji pohodu.

Pak jsou situace, kdy nejde o preziti. kde mi je to uplne hedno. jelikoz se to tyka veci ktere bezi vne me intimity. Treba v praci. Tam me muzou :o))

Vlastne se se zlem ve smyslu zla nesetkavam. Asi mam stesti. A proto nemusim nikomu nic o hlavu mlatit. Akorat je pro me velmi dulezite v jakem prostredi se uvolnuju. Kde jsem doma. to doma je pro me dulezite.

Lenko, ad 6 - ač Ti rozumím, myslím, že málokdo uvažuje a chová se jako Ty.. myslím, že víc než 50% populace mozky nezatěžuje něčím jako sebepoznání, ovládání se apod.. a to nevím, jestli nám s tím procentem moc nefandím..
ad8 - jo, tak tomu rozumím až moc a sem tam jsem díky tomu za pěkného pitomce (když se ozvu tam, kde to nikdo nečeká - jenže mně to cosi říká..)

Ratko, ad 9 - no takhle nad věcí chci být! Já bych se nejspíš s manželem lehce rafla, pak by teprve došlo na kompromisy (v lepším případě).. asi málo medituju :-)

ad 11: Tak tohle by mě zase z míry nevyvedo. To je jen momentální vztek, vzedmutí emocí, toho bych si nevšímala a manžela bych spíš politovala, že takový pitomý kyselý mlíko naštve.

ad 12: Sabe, mně je naprosto jedno, kolik nás je nebo není. Chovala bych se tak, i kdybych byla s tím sama na světě. Prostě jinak už mi to nejde. Tohle jsem si už tak nějak dávno uvědomila......

Lenko, kdybych ho jen politovala tak by se nastval priste zas :o)) On me taky nesetri :o))

Lenko, já jsem spíš skeptik, takže už do toho nejdu s takovou vervou.. jak si řeknu, že něco nemá cenu..

ad 15: No, když to tak vezmeš, Sabe, tak život taky v podstatě nemá cenu, páč za chvíli stejně každej umřem ..... a koukej, co s ním naděláme a jak si ho bráníme .... :-)

JO jo jo.. Lenko, ok, samozřejmě že máš pravdu :-)