"Když se rozhodnete putovat do Ithaky,
modlete se, aby cesta byla dlouhá, plná dobrodružství, plná poznání. Nemusíte mít strach z Laistrygonů, z Kyklopů a běsnícího Poseidóna. Zůstanou-li vaše myšlenky ušlechtilé a vaše tělo a duše plné ryzích citů, tyto na své pouti nikdy nepotkáte. Nikdy nenarazíte na Laistrygony, Kyklopy a zuřivého Poseidóna, když je s sebou neponesete v duši, když je vaše duše před vámi nevyvolá.
A pak se modlete, aby cesta byla dlouhá, abyste se probudili do řady letních rán, abyste poprvé vstoupili do mnoha přístavů s takovým potěšením, s takovou radostí! Projděte si fénické trhy, najdete tam krásné zboží, perleť a korály, jantar a eben a různé druhy příjemných parfémů. Navštívíte řadu egyptských měst a budete se stále učit od těch, kdo vědí.
Ithaku však noste stále v srdci. Myslete na ni jako na konečný cíl. Po cestě si ale dejte na čas. Je lepší, když bude trvat celé dlouhé roky, a když zestárnete, můžete zakotvit někde u ostrůvku jen s tím, co jste cestou získali, bez nadějí, že vám Ithaka nabídne nějaké bohatství. Ithaka vám dala překrásnou cestu. Bez ní byste nikam neodjeli. Nabídnout vám však nemůže nic.
A pokud zjistíte, že Ithaka je chudá, neoklamala vás. S obrovskou moudrostí, již jste cestou nabyli, se všemi zkušenostmi, jste jistě již museli pochopit, co takové Ithaky znamenají." (C.P.Cavafy)