horalka

I takový den může začínat naprosto normálně jako dnes u nás. Iluze  běžného vydržela do okamžiku, kdy jsem ráno nabalila holky do auta (dřív než obvykle, neb měl dojet člověk pro jehňata) a otočila klíčkem. Naše milé auto učinilo pokus o start podobný rozkašlanému nafťákovi při -20. Hm, to bylo divné. Pro jistotu ještě jeden pokus – se stejným efektem. Vyběhla jsem z auta za Drahým, ať to zkusí on. Vyzkoušel – auto trucovalo dál. Ještě jednou vyzkoušel – auto tvrdilo, že s náma nikam nejede. V ten okamžik polil mého Drahého smrtelný pot a on vystřelil z auta jako raketa a nabral směr k peněžence. Byl tam – doklad z čerpačky ze včerejška. A na něm černé na bílém, že natankoval benzín. Do našeho nafťáka. Můj Drahý – ano, přesně ten, který mě nechce nechat tankovat, protože "jsem zmaťa, která by ještě vzala natural místo dieslu". Pozitivní na tom bylo jedno: natankoval benzín ještě do dvou kanystrů, z nichž jeden měl být s naftou, a nestihl ho do traktoru nalít a nastartovat prvně ten. Tím pozitiva skončila.

Bleskové zvážení situace a telefon do školky, že si dnes berem volno. Telefon do servisu (já, neb Drahému ještě dělalo problém se z toho šoku vzpamatovat), co s tím. Náš mechanik mi prozradil, že bohužel nemůže dojet dřív než odpoledne, a vzhledem k tomu, že ani my neměli možnost, jak auto dostat k němu, následovaly instrukce, co s autem. Instrukce mechanika ženské.. což si asi umíte představit. Převedla jsem si je do 4 základních bodů: vypustit benzín, vyčistit palivový filtr, nalít naftu, auto startovat, až nafta proběhne do správných míst. Poděkovala jsem.. a šla řešit klienta, co měl přijet pro jehňata..

.. normálně tohle není žádný problém – pošlem psa, pes přivede zvířata do ohrady, tu na chvíli zavřem, vyberem jehňata vhodná k prodeji, klient si vybere z nich, zaplatí, odjíždí. Dnes to bylo maličko náročnější – jedno z jehňat mělo být z jiné linie, kterou jsme měli na jiné pastvině. Na špatně přístupné pastvině, kam se obyčejný osobák někdy ani nedostane. Plán - sjet tam s klientem naším autem a jehně převézt k jeho – díky kolapsu našeho auta nevyšel. No nic, budeme to muset zvládnout i s jeho.. šla jsem zkontrolovat jehňata na pastvině u domu – pes sehnal zvířata, já to prošla – a ejhle, jedno jehně chybělo. Matka plné vemínko, to nevěštilo nic dobrého. Vyšla jsem se psem projít pastvinu – a našla ho roztrhané na kusy. To se nám ještě nikdy nestalo.. až dnes. Klientovi jsme to vysvětlili, omluvili se a dobře to dopadlo, vybral si ze zbývajících, na druhou pastvinu se autem taky vyškrábal, jehně vybral, a papa, šťastnou cestu.

Opět se na program vrátilo auto. Hned první bod se stal pěkným oříškem nejen proto, že Drahý zrovna včera natankoval 50 l (normálně berem tak 20 – 30), ale taky proto, že naše auto nemá na dně nádrže nic, kudy by se ten ... benzín dal vypustit. ČIli jak ho dostat ven.. a pak následoval několikahodinový proces, kdy nám pomohl pan domorodec Normální a Drahého hodil na čerpačku – pro naftu (!) a pan mechanik na telefonu. Ne, šťastný konec není, neb se opakovaným startem vybila baterka, která teď čeká v nabíječce na ráno, aby nám předvedla s autem, co umí.

V průběhu tuším 1. bodu, co s autem, jsem uslyšela nějaký neznámý poměrně silný praskavý zvuk. Vyběhla jsem z domu ven (právě jsem poxté domlouvala kamnům, aby "proboha hořely", neb jsem v nich zapékala brambory – samozřejmě nechtěly), co se děje – a nic. Šla jsem zpět do domu – zvuk se opět ozýval. Znovu ven – a příčina odhalena: jiskřily "dráty" elektrického vedení poté, co se jim tam zamotala jedna z mnoha větví díky poryvům větru (ano, u nás fučelo jak na vrcholu Sněžky, ač měl být dnes slabý větřík). Hrozilo to solidním průserem, čili jsem volala poruchovou službu. Bylo právě za 5 minut 12, když jsem s příjemným mužským hlasem probrala problém a padl příslib, že hned k nám vyráží technik. Technik asi hodně dobře a hlavně dlouho obědval, neb se ozval přesně za hodinu. Vzhledem k tomu, že jsme stále řešili auto a zvuky se už neopakovaly (haluz v drátech ano), jsme se tím nestihli ani vzrušovat. Pan technik mi lehce familiérním hlasem (vždy zpozorním, neb to nevěští nic dobrého) sdělil, že je na cestě k nám, a ještě jednou si nechal problém popsat. Nevím, jestli je moc těžké pochopit takto primitivní informaci, ale bodrý muž v červených montérkách dorazil autem bez všeho potřebného. Vylezl s rukama v kapsách (poté, co jsem musela odvolat našeho psa Kámoša), situaci zhlédl pohledem Mistra a zeptal se, jestli má ctěný pan manžel motorovou pilu. Ctěný pan manžel byl v ten okamžik ve fázi nastupování do auta s panem Normálním za účelem nákupu nafty. Ctěný pan manžel byl už dostatečně nasrán vlivem předchozích událostí, takže když byl vyzván k takovému počinu – vystoupit z auta a řešit větve v drátech, čekala jsem, že se neudrží a někdo to odskáče. Nicméně Drahý, patrně už ubitý situací, se nezmohl s panem Normálním na nic jiného než na poznámky typu "ještě že má naše česká nejbohatší firma miliony na platy manažerů" a "proč že nevybaví techniky potřebným nářadím" atd. Pan technik se tvářil i nadále bodře "znáte to, já mám náhradní auto a musel bych jet x kilometrů pro druhé".. no, nevím, na co je potom takový havarijní technik.. Závěrem se nasraný Drahý jal chopit pily, technik vypnul proud, a Drahý dotyčnou větev uřezal – vlastně skoro celý strom, neb přinášení žebříku atd. by znamenalo další zdržení. Naštěstí to byl mladá osika, jakých  tam máme dost. Technik, stále s rukama v kapsách, tak mohl spokojeně odjet k dalšímu  zákazníkovi..

Mohla bych pokračovat sérkou drobných nepříjemností, které se dnes udály, ale vzhledem k výše popsanému se tyto jevily jako nepodstatné detaily. Nakonec – i bouřka, co se blížila, před našimi končinami změnila kurz..snad nepřijde další.. 

Co říct závěrem? Že Drahého už nikdy nenechám jet autem na čerpačku po dni plném těžké práce a tím trošku omezím vývoj průserů příštích ... on se totiž tak podivoval nad tím, jak se místní čerpačka chvíli tváří anonymně, pak se schová za záda jednoho z řetězců, pak se opět tváří anonymně..  a teď se nečekaně opět vrátila pod křídla stejného řetězce.., že natankoval kanystr první, tam chtěl brát benzín, pak druhý, pak auto... 

linkuj.cz vybrali.sme.sk