Nedávno jsem vkročila do x. roku abstinence :-).. a teď přemýšlím, jak chutná punč..
Jak se mi podařilo nepít? Taková ta výjimka, co potvrzuje pravidlo, když porušuje pravidla.
Ze základních pravidel, když chcete s něčím přestat (kouřením, chlastem, fetem..):
- nečekejte na nějaký významný den (silvestr, narozeniny apod.), začněte hned – své rozhodnutí jsem plánovala 2 měsíce dopředu..
- neříkejte všem, že chcete přestat – oznámila jsem to všem, kteří se mnou byli na mé poslední alkooslavě (nevěřili mi)
- vyhýbejte se místům, kde jste dřív pili – s přáteli jsem ještě dlouhá léta chodila do hospody jako zastara, jen bez chlastu
- vyhledejte odbornou pomoc (ambulantní, ústavní atd.) – nechodila jsem nikam atd.
Dodávám, že prvního půlroku abstinence se mi o chlastu zdávalo (a to několikrát týdně), že díky tomu, že jsem měla chlast ráda a chutnal mi, jsem vůbec nepřemýšlela o tom, jak dlouho nebudu pít, že jsem prostě nepila ze dne na den, že jsem dlouhou dobu abstinovala právě proto, aby se mi nevysmáli mí přátelé, kterým jsem řekla, že přestávám pít, že dodnes ráda vzpomínám na časy, kdy.. kdy jsme si s Bárou koupili za stravenky do práce nějaké to pitíčko a stáhly ho během směny a pak se ohromně dobře bavily, kdy... Taky by byla samostatná kapitola, proč vlastně nepiju, jestli to bylo nutné? Ano, bylo nutné hodit přestávku (že se protáhne na dlouhá léta, je největším překvapením pro mne samotnou).
Tak – a teď tu sedím a přemýšlím, jak chutná punč. Tápu v paměti, jestli jsem ho kdy pila, no, asi jo, ale sakra – jakou měl chuť? Viděla jsem dnes koření s názvem "Punč" a pro zajímavost jsem si přečetla složení: jemný cukr, přírodní a přírodně identická aromata.. budiž, řekla jsem si. Zase samá chemie. Taky tam byl dovětek: "může obsahovat stopy celeru, hořčice, pšenice", to mě teda zmátlo (připomnělo mi to poznámku u hluboko zmraženého hrášku, že "může obsahovat stopy skořápkových plodů"). Je to běžná praxe výrobců potravin nebo snad soutěží o absurdnější kombinace? Nevím..
Jak chutná punč?